Jak probíhá sběr kávy?

Poté, co se plody kávovníku vybarví do některé z odstínů červené, fialové či oranžové barvy, přichází čas sběru.  Ten záleží na poloze kávovníkových plantáží. V zemích kolem rovníku se káva sklízí celý rok, na sever od něj na podzim a jižně od něj na jaře. Ve vyšších polohách kávy dozrávají později a mají více aromatických látek.

Existují tři způsoby, jak kávová zrna sklízet. Nejšetrnější je ruční sběr, kdy rukama sběračů projde opravdu každé zrno. Má to řadu výhod – nepoškozují se kávovníky, mezi plody nejsou nezralá zrna a výsledkem je kvalitní výběrová káva. Nevýhodou je pomalejší sklizeň (sběrači se několikrát vracejí k jednomu keři – jak postupně dozrávají plody) a samozřejmě vyšší cena produktu.

Při česání vezmou sběrači do ruky celou větev a směrem od kmene po její okraj strhnou všechny plody – zralé i nezralé - a přiberou i listy. Tato metoda je rychlejší, ale není tak šetrná ke kávovníkům a nasbírané třešně se ještě musí protřídit.

Strojový sběr se dá používat pouze v nižších nadmořských výškách, kde je rovinatá půda. Princip je podobný jako při česání, jen lidskou sílu nahrazuje kombajn, který jezdí nad kávovníky a sběracími svislými radlicemi strhne z větví plody i listí. Tento způsob je těžce nešetrný a poškozuje keře i plody samotné. Je však stále o něco levnější než ruční sběr.